Ciutadella i Mahón jsou věčnými rivaly v boji o větší prestiž a slávu, mají však i mnoho společného. Města byla založena přibližně před 3 000 lety Féničany a v době římské získala titul města. Obě jsou důležitými přístavy, které vznikly přirozenou cestou, v minulosti byly obehnány městskými hradbami a napadeny tureckými piráty v 16. století. Ve Ciutadelle i Mahónu dnes žije přibližně stejný počet obyvatel. Přesto je však architektonický ráz, kulturní zázemí i mentalita obyvatel obou měst zcela odlišná. Zatímco byla Ciutadella vždy sídlem bohaté aristokracie a církve, v Mahónu bydleli hlavně obchodníci, vojáci a měštanstvo. Zatímco Ciutadella konzervativně odmítala přijímat cizí vlivy a podněty, Mahón přijal Angličany i s jejich novotami s otevřenou náručí. Ciutadella leží na samém západě, Mahón na východním výběžku ostrova. Zatímco mohutný mahónský přístav je pokládán za jeden z nejdelších na světě, přístav ve Ciutadelle je malý a úzký a ve srovnání s mahónským působí spíše miniaturním dojmem. Zatímco byl Mahón vystavěn na vršku nad přístavem, Ciutadella leží téměř na úrovni přístavu. Pro Ciutadellu byl nejvýznamnějším obdobím přelom 16. a 17. století, Mahón zažil největší rozkvět až v 18. století. Přestože je ostrov malý, jeho dvě nejdůležitější města si drží mezi sebou obrovský odstup. Bipolarita života ostrovanů se projevuje v každodenním životě a souvisí s historickým vývojem. Střídající se vládci totiž dávali přednost jednomu či druhému a položili tak základy pro budoucí "žabomyší války" mezi obyvateli obou měst.
Hlavní město Mahón se rozkládá v jihovýchodním cípu ostrova a je významným obchodním centrem. V současné době žije ve městě cca. 23 000 stálých obyvatel a bydlí tam asi 2 000 anglických starousedlíků. Před 3 000 lety dorazili Féničané i k východnímu břehu ostrova Menorca. Založili zde svou první námořní základnu a nazvali ji Maghen = ochrana. Později se vlády zmocnili Kartáginci, přístav Maghen ještě vylepšili opevněním. Existují dvě varianty, které vysvětlují název města Mahón: podle fénického Maghen nebo pojmenování na počest kartáginského vojevůdce Magona, který byl bratrem Hanibala. Římané město nazývali Portus Magonis, později bylo jméno zkráceno na Mahón. Největší rozvoj prodělalo města za vlády Angličanů v 18. století, kdy také získalo titul hlavního města (1722).
Chcete-li si město prohlédnout, stojí za to ponechat auto na kraji města a vydat se do malých, úzkých uliček pěšky. Najdete tam nejen množství obchodů a kaváren, ale i zajímavé historické budovy.
· náměstí Plaza Explanada - nejdůležitější náměstí, původně staré nádvoří s armádními kasárnami, je dnes sídlem mnoha firem, obchodů a restaurací.
· městská radnice (Ayuntamiento) - budova je barokní, fasáda v neoklasicistním stylu (původně otevřena 1613 a později opravena 1789), na fasádě radnice jsou instalovány původní hodiny, které pocházejí z 18.století a městu je věnoval oblíbený anglický guvernér Richard Kane. Na radnici se také nachází sbírka portrétů historicky významných osobností.
· Kostel Panny Marie (Santa María) již ve 13. století stál na náměstí údajně kostel. Dnešní budova pochází z 18. století, byla vystavěna v pozdně gotickém stylu, zvenku si však můžete povšimnout prvků neoklasicismu či rokoka. Oltář je pouhou kopií, protože původní byl poničen za občanské války. Barokní kapli sv. Josefa vyzdobil sochami místní umělec. Největší zvláštností kostela jsou však bezpochyby unikátní dřevěné varhany s 3 210 píšťalami (z toho je 215 dřevěných, zbytek kovových). Zajímavé je, že některé píšťaly jsou položeny vodorovně (iberský vliv). Varhany mají 30 pedálů, 4 klávesnice a 51 rejstříků, z nichž jsou vzácné dva: jeden napodobuje lidský hlas a druhý malý zvonek. Toto mistrovské dílo zhotovil za pouhé 4 roky švýcarský varhaník Johann Kyburz, který žil v Barceloně. Varhany byly na ostrov přepraveny v roce 1810. Řezbářské práce a sošky jsou dílem místních umělců. Varhany naštěstí nebyly v minulosti poničeny. V červenci a srpnu se v kostele často konají dopoledne varhanní koncerty. V turistické informační kanceláři je k dispozici i přehled večerních koncertů slavných varhaníků. Návštěva tohoto kostela stojí rozhodně za to.
· Brána sv. Rocha (Pont de Sant Roc) - pozůstatek původního městského opevnění z pozdního 15. století. Ještě v 18. století tady končila městská část a od brány vedla cesta do Ciutadelly. Ve výklenku brány se nachází soška sv. Rocha, který chránil ostrovany před mořem.
· Klášter Sv. Františka (Sant Francesc) - františkánský klášter ze 17. století s půvabným kostelíkem se zajímavou křížovou chodbou. Místní kostelík je ukázkou pozdní gotiky o jedné lodi s ozdobnými barokními prvky (kaplička všech svatých). V klášterních chodbách, které byly nedávno zrestaurovány, se nachází expozice archeologických sbírek menorského muzea.
· Kostel s klášterem sv. Carmen - (Claustre del Carmen) byl postaven v letech 1726 -1808. Bývalý karmelitánský klášter se pyšní krásnou křížovou chodbou, kde se dnes koná v pracovní dny městský trh s ovocem, zeleninou, sýrem, vínem a spoustou dalších dobrot.
· dům Mir (Casa Mir) - najdete nad schodištěm u mahónského přístavu. Tento dům vás zaujme na první pohled svou zajímavou barevnou fasádou, která je ukázkou menorské secesní architektury.
Přístav (puerto) - mahónský přístav patří mezi nejatraktivnější místa na ostrově. Bývá považován za jeden z nejdelších přírodních přístavů na světě (téměř 6 km dlouhý, 1, 2 km široký, 18 - 40 m hluboký). Délka pobřeží přístavu je asi 20 kilometrů. Přístav má tvar fjordu a je nejlépe chráněným přírodním přístavem v celém Středomoří. Právě proto se stal za britské nadvlády v 18. stoletím domovským přístavem anglické vojenské flotily. Již tehdy byl mahonský přístav živým obchodním centrem. Dnes přijíždí celá řada nákladních lodí i trajektů. Chcete-li přístav poznat v celé jeho kráse, doporučujeme si zakoupit okružní plavbu výletním parníkem, který kotví nedaleko schodiště nad přístavem. Během půlhodinové plavby pojedete podél nejzajímavějších míst mahonského přístavu. Voda je tak čistá, že na mořském dně rostou mořské řasy - posodomie, které jsou velmi citlivé na jakékoli znečistění. V přístavu jsou umístěny sádky na pěstování mušlí, které patří mezi místní kulinářské speciality. Podél přístavu vede asi 4 kilometry dlouhá promenáda, známá pod názvem (Baixamar); tato část města je oblíbeným centrem nočního života. Najdete tam spoustu restaurací, kaváren, barů i obchodů. V severní části přístavu, kde mají své vilky místní starousedlíci, se nachází červený dům, známý pod názvem (Casa San Antonio) nebo také (Golden Farm). Toto sídlo je spojováno s údajným čtyřdenním společným pobytem admirála Nelsona a lady Hamiltonové v roce 1797. Tato legenda však nebyla historicky potvrzena, někteří tvrdí, že Nelson vůbec nevystoupil z lodi na pevninu.
Při plavbě přístavem uvidíte několik menších ostrůvků:
· Ostrov krále - (la isla del Rey) - je pojmenován po španělském králi Alfonsu III., který ve 13. století osvobodil ostrov od nadvlády Arabů. Dodnes uvidíte zbytky budovy, která sloužila za Angličanů jako vojenská nemocnice.
· Ostrov karantény - (la isla de Quarantena) - dodnes uvidíte ruiny budovy, kde byly ve středověku izolováni těžce nemocní lidé. Dnes má na ostrůvku svou základnu španělské námořnictvo.
· Ostrov s lazaretem - (la isla de Lazareto) - největší ze tří ostrovů leží u ústí přístavu. V letech 1848 - 1852 sloužila místní nemocnice pacientům, nakaženým cholerou. V současnosti je využívána jako rekreační zařízení pro zaměstnance z oblasti zdravotnictví z celého Španělska. ( od června do září je možné toto místo navštívit, lodě sem vyplouvají pravidelně z nedalekého Es Castell).
· Na jihovýchodní straně přístavu se nachází pozůstatky bývalé nejsilnější pevnosti ve Středomoří (San Felipe), kterou nechal vystavět po tureckém útoku španělský král Karel V. Dnes je pevnost využívána jako vojenské muzeum.
· Na opačném břehu se před vámi objeví pevnost Isabely II. (La Mola), která byla vystavěna v letech 1848 - 1852. V době Frankovy diktatury sloužila jako vojenské vězení, dnes ji využívá španělské námořnictvo. Pevnost je nejvýchodnějším bodem Španělska.